Leichte Fleuhaubitze 18/2 Wespe
Leichte Feldhaubitze 18/2 Wespe
Země původu: Německo
Hlavní výzbroj: 105 mm houfnice leFH 18 m
Pomocná výzbroj: 7,62 mm kulomet MG 34, vezený uvnítř vozidla
Bojová hmotnost: 11 tun
Délka: 4,81 m
Šířka: 2,28 m
Výška: 2,3 m
Rychlost na silnici: 40 km/h
Dojezd na silnici: 220 km
Osádka: 5
Když se roku 942 ukázalo že kombinace houfnice a podvozku lehkého tanku Panzer II je funkční, tak se začala většina bývalé tovární výroby lehkých tanků soustředit na výrobu lehkých houfnic. Toto nové vozidlo se začalo lidově nazývat Wespe což znamená vosa. Roku 1943 si jich německá armása objednala tisíc, ale počáteční objednávka byla snížena na 835 ks. Tyto houfnice měli sloužit jako přechodná výzbroj. V houfnici Wespe bylo dostatek místa až pro 32 houfnicových nábojů a dokonce některé byli přestavěny na čistě muniční vozidla, která byla schpna uvézt až 90 těchto nábojů. Oproti tanky Panzer II byla Wespe delší a motor se přemístil do přední části. Řidič Wespe seděl vepředu v uzavřeném prostoru a zbytek posádky cestoval ve seshora otevřeném prostoru.Tato posádka byla chráněna pouze lehkým pancéřováním po obvodu nástavby, které zastavilo pouze střely z menších zbraní a šrapnely. Obrannou výzbrojí pro houfnici byl kulomet uložený v otevřeném prostoru. Lafetanová houfnice se využívala k přímé střelbě ale také ke střelbě nepřímé, kterou umožnil náměr houfnice až 42 stupňů. Poprvé byla Wespe nasazena na východní frontě v bitvě u Kurska. Pro svou rychlost, spolejlivost a úspěšnost byla Wespe mnohem oblíbenější než jiné těžké samohybné kanóny.