Grumman JRF Goose
Grumman JRF Goose (husa)
Technické údaje:
Rozpětí: 14,94 m
Délka: 11,68 m
Max. rychlost: 323 km/h ve výšce 1524 m
Max. vzletová hmotnost: 3608 kg
Dolet: 1030 km
Provozní dostup: 6400 m
Výzbroj: dvě 113kg bomby nebo hlubinné nálože pod křídly
Motor: dva hvězdicobé pístové motory Pratt & Whitney R-985-AN-6 Wasp Junior
Tento letoun se začal vyrábět z návrhu lehkého komerčního obojživelníku Grumman G-21 z roku 1936 a byl vyráběn pro Armádu Spojených států amerických, Námořnictvo Spojených států amerických a pro Pobřežní stráž Spojených států amerických. Byl to šestimístný lehký transportní a hlídkovací letoun. První let se uvádí v roce 1937. Goose patřil do třídy hornoplošníků se samonosným křídlem a byl vybaven štěrbinovými klapkami. Dva ze členů posádky mohli sedět vedle sebe a hned za kabinou pilota byla další 4 sedadla pro cestující. Goose se využíval jako průzkumné letadlo (pro tento případ bylo možno zavěsit pod křídla 113 kg bombu nebo hlubinnou nálož), jako letoun pobřežní stráže Spojených států amerických (zde byl letoun vybaven autopilotem a odmrazováním, aby bylo možno pracovat i v severních oblastech), dále např. jako fotografický průzkumný letoun. V Británii se používal jako nákladní letadlo. Goose nacházel využití nejen u amerických ozbrojených sil, ale také u Kanadského královského letectva, Francouzského námořního letecva a u Portugalské námořní síly. Z amerických ozbrojených sil byl Goose vyřazen ze služby krátce po skončení války, ale u pobřežní stráže zůstal ještě několik dalších let. Předpokládá se že bylo vyrobeno něco kolem 300 vojenských kusů tohoto letounu. Po skončení války si získaly letouny Goose značnou přízeň civilních uživatelů a došlo i k jeho vylepšením.