Armstrong Whitworth Whitley
Armstrong Whitworth Whitley
Technické údaje:
Rozpětí: 25,6 m
Délka: 21,49 m
Max. rychlost: 370 Km/h ve výšce 4999 m
Max. vzletová hmotnost: 15 196 kg
Dolet: 2623 km
Provozní dostup: 7925 m
Výzbroj: pětkrát 7,7mm kulomet (čtyři z nich v automaticky ovládané zadní věži), max. 3175 kg bomb
Motor: dva řadové pístové motory Rolls-Royce Merlin X, každý 1075 – 1145 k
Posádka: 5 členů
Letoun, který patřil do plánu na přezbrojení a rozšíření letecké flotily RAF, byl jeden ze tří důležitých středních bombardérů ve službách RAF na počátku druhé světové války (další byly hampdeny a wellingtony). Pro tento bombardér bylo typické především jeho tlusté křídlo, díky jehož zkroucení měl letoun v horizontálním letu mírně skloněnou příď. Poprvé se dostal do vzduchu 17. Března 1936. Hned v březnu získala Whitleye 10. Peruť RAF v Disforthu a 3. Září 1939 provedli jejich první letákový nálet v Porúří. Poté, co se Itálie přidala do bojů, provedli whitley v červnu 1940 nálety na italská města Janov a Turín. Tento typ letadla také shodil již 25. srpna 1940 svoje první bomby přímo na Berlín. Jako jeden z nejvýznamnějších úspěchů tohoto letadla se uvádí akce 30. listopadu 1941, při níž tento letoun potopil německou ponorku v Biskajském zálivu (letoun 502. Perutě). Whitleye byly vyřazeny z boje roku 1942, ale několik kusů těchto letadel stále působilo u výcvikových jednotek (asi 1000), kde se zúčastnilo masivního náletu na Kolín nad Rýnem. V pozdějších etapách války byly tyto letouny často využívány k výcviku a transportu parašutistů, k vlečení kluzáků a plnění některých zvláštních úkolů. 15 neozbrojených letadel bylo dále používáno britskou státní leteckou společností BOAC v západní Africe, Gibraltaru a na Maltě, kde sloužily k osobní, ale i nákladní letecké dopravě. Jeden z posledních whitleyů létal ještě v roce 1946. Celkem od zavedení tohoto bombardéru bylo vyrobeno 1814 kusů. Pro tento bombardér bylo typické především jeho tlusté křídlo, díky jehož zkroucení měl letoun v horizontálním letu mírně skloněnou příď. Tohoto bombardéru bylo vyráběno hned několik typů počínaje typem Mk.I a konče typem Mk.VIII. První verze byla schopná přenášet celkem 1914 kg bomb a ve výbavě měla 7,7mm kulomety, které byly v přední a zadní manuálně ovládané věži. Díky tomu, že poslední typy měly o mnoho lepší motory, množství bomb, které mohly být přenášeny, se zvýšilo na 3175 kg a také byla odstraněna zadní, manuálně ovládaná věž, která byla nahrazena věží automatickou.